close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
╔╦╗─╦─╔╗─╦╦─╔╗─╔─╦───╦─╔╗─╔╗─╦╔─╔╗─╔╗─╔╗
║║║─║─║──╠╣─╠╣─╠─║───║─╠╣─║──║╗─╚╗─║║─║║
╩─╩─╩─╚╝─╩╩─╩╩─╚─╚═─╚╝─╩╩─╚╝─╩╚╝╚╝─╚╝─╩╩

"Miluji fanoušky a oni jsou důvodem mé profesionální existence. Když venku dělám nějakou show a vidím fanoušky zpívat a tancovat, to miluji nejvíc. Je to ten nejúžasnější pocit na světě."

KATALOG // OBJEDNEJ SI -->ZASTAVENO kvůli nedostatku času

KRÁTKÉ POVÍDKY: Michael ve školce

31. října 2010 v 15:00 | Michelle |  Krátké povídky
tato povídka není na pokračování má pouze jeden tento díl!
vypravuje fanynka Sarah


Jmenuji se Sarah a pracuji jako učitelka v mateřské školce. 
Bohužel naše školka má málo peněz a tak děti mají málo hraček a mají staré postýlky.
Vypsali jsme sbírku pro pomoc pro děti,ale moc lidí nepřispělo. Hrozilo,že ji budeme muset zavřít.
když si chodili rodiče pro děti,máma George mi řekla,že nějaká celebrita se dozvěděla o naší sbírce a pomůže. Osobnost měla přijít zítra odpoledne se podívat na celou školku.
byla jsem nervozní,vůbec jsem netušila kdo přijde.
,,Děti,za chvíli přijde někdo moc důležitý a možná nám dá penízky na hračky tak se chovejte slušně."kárala jsem je.
,,Ano slečno Sarah."byli moc milí.
Otevřeli se dveře a vešli muži v černém. Bylo jich asi 10 a postavili se do řady.
,,Dobrý den."slušně pozdravily děti.
,,Dobrý den."odpověděli.
Nedočkavě jsem koukala na dveře kdo vejde. Dveře se už otevírali a vešel Michael Jackson.
Nevěděla jsem co dělat,jen jsem stála a koukala. Čekala jsem někoho méně vyýznamnýho koho třeba ani neznám.
,,Ahoj,já jsem Michael."pozdravil.
,,Ahoj Michaele."zdravily děti. Michael se na ně usmál a šel si s nimi povídat.
,,tak co děti,líbí se vám tady ve školce?"ptal se jich.
,,Líbí jen je tu málo hraček."odpověděl George.
Po chvíli Michael šel za mnou.
,,Ahoj,mohl by mi to tu někdo ukázat?"
,,Usmála jsem se a koukala.
,,Prominte,jistě já vám to tu ukážu, ale myslím že ty muže v černém tu můžete nechat nic se vám nestane."smála jsem se.
,,Samozřejmě."šel za mnou.
,,Povídejte něco o dětech a o školce."
,,No nemáme peníze na hračky a postýlky a další vybavení,potřebujeme nová okna a nějaký pískoviště a tak na hřiště. Takže je to tu otřesné a děti hrozně milí."
,,To zní strašně,pomůžu jak jen bude možné."
,,Mockrát vám za všechny děkuju jste hrozně hodný."
,,Není zač rád pomohu."
Chvíli jsme si povídali nejen o školce i o jiných věcech. Byl zábavný a pozorný.
Rodiče si už pro svoje děti přišli a tak už tam nikdo nebyl.
,,No tak já už taky pojedu domů,těšilo mě."řekla jsem.
,,Mě taky."objal mě a šel k limuzíně a já ke svému autu.
,,Sakra to snad né."zařvala jsem.
,,Něco se stalo?"ptal se mě Michael.
,,No auto mi vypovědělo službu budu muset jít pěšky."zesmutněla jsem.
,,Já vás domů odvezu pojdte."
,,Děkuji moc,jste hodný."nastoupila jsem do limuzíny a navigovala řidiče.
,,tak já už jdu nashle."
Asi po týdnu jsem přišla domů a sedla si ke kávě,když vtom někdo zazvonil.
Šla jsem otevřít a koukala jsem jak tele na nová vrata.
U dveří stál Michael.
,,Co tu děláte?"ptala jsem se překvapeně.
,,Chtěl jsem si vámi popovídat."
Pozvala jsem ho dál a Michael si prošel celý byt. Je malýa není moderní,nemám na lepší peníze.
Vešel do mého pokoje a řekl:
,,Jééé to jsem já."zvolal úžasem. Pokoj mám plný jeho plakátů a dalších věcí s ním.
,,Jo no já vás prostě miluju a nemůžu uvěřit že to říkám nahlas."usmála jsem se.
Po chvíli jsme šli ven,sedli jsme si v parku na lavičku a povídali si.
Ohromně jsem se s Michaelem zasmála. 
,,No já budu muset už jít,mockrát vám děkuji za informace peníze na účet přijdou v nejbližší době a tady je něco pro vás."dal mi krabičku.
Otevřela jsem jí a byl tam nádherný stříbrný řetízek.
,,Mockrát děkuji je nádhernej."objala jsem ho a pak už Michael opravdu musel jít.
,,Sbohem Sarah snad se ještě někdy uvidíme."dal mi pusu a odešel.

JAK SE VÁM LÍBILA POVÍDKA?ASI TROCHU NEZAJÍMAVÁ ALE SNAD SE VÁM LÍBILA :)
 


Komentáře

1 Laidy45 Laidy45 | 31. října 2010 v 18:05 | Reagovat

To je hezká povídka!Líbí se mi jak má Sarah oblepený pokojík Majklem a jak mu hned řekla,že ho miluje :-) a pak se spolu smáli na té lavičce,takové spontán ní a upřímné a to by mě zajímalo co jí Majkl říkal tak zajímavého,že se tak smála :-D.Škoda,že povídka nemá pokračování. :-)

2 Laidy45 Laidy45 | 31. října 2010 v 18:07 | Reagovat

Jo a ještě jsem chtěla říci,že ta fotečka s Majklem a dětmi je úžasná,všem to moc sluší :-)

3 ClaDia ClaDia | Web | 1. listopadu 2010 v 20:52 | Reagovat

No tak... :-(...to predsa nie je fér :D  :D...ja jej tak závidím ako vždy,bože ja som hrozná... :-|

4 zuzuuuuuuuuu zuzuuuuuuuuu | 8. listopadu 2010 v 20:21 | Reagovat

Tě žeru že jsi udělala tenhle blog je to úúúpe boží :-)  :-)  :-)  :-)  ;-)  :-P  :-P  :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama