Tato povídka není na pokračování má pouze jeden tento díl!
vypráví Michael
Od té doby co jsem natočil klip Jam s Michaelem Jordanem,jsme s Michaelem ve spojení.
Jednou mi Michael zavolal:
,,Ahoj Michaele,příští týden mám závěrečný zápas,nechceš se přijít podívat?Zařídím ti ta nejlepší místa."
,,Opravdu,tak jo to by bylo bezva dík Michaele."
Další den mi přišli lístky,chtěl jsem vzít s sebou Liz a tak jsem se jí šel zeptat.
Naštěstí byla u mě v Neverlandu na návštěvě.
,,Liz?Máš příští týden ve středu čas?"
,,Ano myslím že mám. Pročpak,něco plánuješ?"ptala se zvědavě.
,,Michael Jordan mě pozval na závěrečný zápas a byl bych moc rád kdyby jsi tam se mnou šla."
,,To bych moc ráda Michaele."objala mě.
Dny rychle utekly a byla tu už středa. Připravovali jsme se na večerní zápas celé odpoledne.
,,Liz pospěš si zachvíli vyrážíme."volal jsem na ni.
,,Jo neboj Michaele už jdu."vyšla z pokoje.
,,Moc ti to sluší."dal jsem ji pusu.
,,Děkuji zlato tobě taky."
když jsme přijeli ke stadionu,šel jsem k jednomu stánku. Prodávali tam takové ty věci na fandění.
Byl jsem do basketu tak zapálený že jsem něco koupil.
Sedli jsme si na svá místa. Byli jsme ve speciální loži a výhled byl úžasnej.
,,Michaele co to s sebou táhneš?"smála se mi.
,,Jsme přeci na zápase, na basketu tak budeme fandit ne."smál jsem se a dal jsem Liz šálu s názvem klubu.
,,No dobře budeme fandit."smála se.
hráči zrovna šli na hřiště a Liz už začala fandit. Postavila se,dala nad sebe šálu a volala:
,,Jo Michaele do toho."
,,Liz posad se počkej až začnou hrát."šeptal jsem jí.
,,Nojo máš pravdu."
Michael se na nás podíval a ukázal na Liz a zatleskal.
Zápas začal.
,,Liz už můžeš fandit."stále jsem se jí posmíval.
,,Jo tak pojd fandíme."zvedla se a mě taky a volali jsme.
,,DO TOHO MICHAELE."pískali jsme a řvali.
Když začala přestávka přišel za náma jeden muž a řekl:
,,Michael by byl rád kdyby jste ho navštívili v jeho šatně. Pojdte zavedu vás tam."
,,Jistě."šli jsme za ním.
,,Ahoj Michaele,nečekal jsem že budeme fandit a už vůbec tak nadšeně."smál se a přitom koukal na Liz.
,,Dyt jsme na zápase,musíme fandit a užít si to tu."
Chvíli jsme si povídali, ale pak jsme si zase museli jít sednout na svá místa,zápas pokračoval.
ted už jsme tak usilovně nefandili spíše jsme sledovali míč jak padá do koše.
Samozřejmě Michaelův tým vyhrál,takže když uběhly poslední vteřiny řvali jsme jak blázni.
Když odcházeli zavolali jsme oba najednou:
,,Michaele jsi skvělý."a tleskali jsme.
Při cestě domů jsme si říkali jak jsme se skvěle bavili.
Bylo obtížné odjet od stadionu spousta lidí nám zablokovalo cestu a volali jak jsme skvěle fandili.
Celý večer byl úžasný.
TAK CO JAK SE VÁM POVÍDKA LÍBILA?DOUFÁM ŽE ANO A PŘEČTETE SI I DALŠÍ POVÍDKY :)














PS:To nevadí,že často nechodíš...