Po večeři jsme si šli sednou na terasu a pozorovali západ slunce,Michael se k nám připojil.
,,Tohle je nádherné."řekla Suzie. Já i Michael jsme přikývli.
Ráno jsme se vzbudili celkem brzy.
,,Achjo."řekla jsem.
,,Copak? ,,Zítra odjíždíme." ,,Nojo,jak je možné že to tak rychle uteklo."
Vstali jsme a šli na snídani. bylo ještě brzy a tak snídaně ještě nebyla hotová.
Michael ještě spal.
,,Viděla jsi Michaelův pokoj."zeptala se mě Suzie.
,,Ne,ale určitě je nádherný."
,,Půjdeme ho vzbudit,stejně by zachvíli vstával na snídani."
Nejdřív jsem si říkala,že raději ne,aby se na nás nevzbudil,ale nakonec jsme šli.
Opatrně jsme otevřeli dveře a vešli do pokoje. jen jsme tam tak stáli a koukali úžasem,jeho pokoj byl větší jak celý můj a Suziin byt. Podívali jsme se na Michaela. Spinkal sladce jako anděl. Neměli jsme to srdce ho budit a tak jsme si tam sedli a obdivovali zařízení pokoje.
Zrovna když jsme koukali na fotky co má v rámečcích nad krbem,Michaelovi zazvonil budík.
Obě jsme se hrozně lekli a zaječeli jsme.
Michael sebou prudce škubl a koukal na nás jak péro z gauče. Podívali jsme se na Michaela,pak na sebe a plížili se z pokoje pryč.
Než jsme stačili odejít,tak se Michael probral ze šoku.
,,C-c-co tu děláte??"vykoktal ze sebe a vylezl z postele.
Měl na sobě pyžamo. Červené kalhoty,béžovou košili a vše s medvídkama.
,,Promin,přišli jsme tě vzbudit na snídani,zaujali nás fotky nad krbem a pak zazvonil budík."omlouvali jsme se.
,,Dobrý,nic se nestalo,tak jděte na snídani,já hned přijdu."usmál se a my jsme doslova vyběhli z pokoje do jídelny.
Dopoledne jsme ještě nafotili několik fotek jako vzpomínku na toto úžasné místo.
Po obědě jsme šli balit věci. Byli jsme tam 2 týdny a tak jsme toho měli hodně k balení.
Když jsme byli skoro hotovy,volal na nás Michael z terasy.
,,Michelle,Suzie můžete jít za mnou?"
Když jsme tam přišli a posadili jsme se,Michael každé dal menší dáreček.
Suzie dostala zlatý náramek a já stříbrný náhrdelník.
,,Aby jste na mě nezapomněli."řekl Michael ironicky a všichni jsme se začali smát.
,,O to se neboj."
Pomalu se blížil večer a my jsme věděli,že za pár hodin poletíme zpátky do New Yorku.
Šli jsme se rozloučit se zahradníkem a pak jsme prošli naposledy ZOO a projeli se na ruském kole.
Cestou na večeři jsme ještě museli projet lanovku.
Brzy ráno nás Michael přišel vzbudit,že za chvíli pojedeme na letiště.
Oblékli jsme se,vzali si kufry a šli k limuzíně.
,,Nastupte si,pojedu s vámi."řekl Michael a otevřel nám dveře.
Na letišti nám dal letenky.
,,Štastnou cestu domů."objal nás a dal nám pusu na tvář.
,,Smíme ještě někdy přijet?"ptala jsem se.
,,Určitě,někdy vám zavolám nebo zavolejte vy,ale ne hned zítra třeba za půl roku nebo za rok,mám nabytý program."
Při nástupu do letadla jsme Michaelovi mávali a on nám také.
Oběma se nám chtělo brečet,že už jedeme domů,ale byli jsme neskutečně štastné,že jsme strávili dva nádherné týdny v Neverlandu.
KONEC POVÍDKY..SNAD SE VÁM LÍBILA..ZANEDLOUHO TU URČITĚ PŘIBYDE JINÁ POVÍDKA :)














tohle byla skvělá povídky..ty holky měly takový štěstí..závist xDDD no těšim se na novou povídku
)) 