byla jsem už opravdu zoufalá,nemohla jsem Michaela nikde najít.
Najednou jsem uslyšela hudbu. Šlo to od atrakcí.
Šla jsem za hudbou. Když už jsem tam skoro byla,viděla jsem ruské kolo jak se otáčí.
,,Někdo tam je."řekla jsem si.
Když jsem přišla blíž,uslyšela jsem,jak někdo zpívá I just can' stop lovin' you.
,,Michael."vykřikla jsem.
Šla jsem ještě blíž a čekala jsem až jeho kabinka pojede dolů.
Sedla jsem si tam a čekala.
Hlas byl stále blíž a to znamenalo,že se blíží dolů,ale neviděla jsem ho.
Postavila jsem se,abych lépe viděla. A byl tam.
Michael ležel v jedné kabince,měl zavřené oči a zpíval. Zastavila jsem to.
,,Co se děje? Proč to nejede."probral se Michael.
Schovala jsem se mu za kabinku a čekala až vyleze.
Michael pomalu vylezl a koukal kolem sebe. Šla jsem pomalu k němu a zakryla mu oči.
Očividně se lekl,trochu sebou cukl. Chytl mě za ruce a hladil mi je. Pomalu se otáčel.
Jakmile byl otočen ke mě,dala jsem mu pusu. nejspíš byl překvapen.
,,Všude tě už půl dne hledám."
,,Opravdu?kolik je hodin?"ptal se překvapeně.
,,Už 5 hodin odpoledne,zmeškal jsi oběd i svačinu."Michael se zakoukal do země a řekl:
,,A já se divím proč mám takový hlad."
,,Tak pojd."chytila jsem ho za ruku a táhla domů.
,,Kde je John?"nejspíš se mě na to ptal,abych se cítila provinile.
,,Šla jsem s ním domů a pak jsem tě hledala.Dokážeš si představit,jak jsem se bála,když jsem tě nemohla najít?"koukla jsem na něj naštvaně.
,,Nevím proč,já tady bydlím,takže můžu být kde chci. Opravdu jsem nečekal,že po tom co jsi šla za Johnem když jsem ti vyznal lásku,mě budeš hledat."trhnul sebou a utekl mi.
Sedla jsem si do trávy a přemýšlela. Nevěděla jsem co mám dělat,přeci se na Johna vykašlat nemůžu,ale na Michael už vůbec ne.
,,Michelle."slyšela jsem v dáli. Ano,byl to John,už se po mě sháněl.
,,Johne,tady jsem."Za chvilku byl u mě.
,,Michelle,co se stalo?a kde je Michael?"ptal se zvědavě.
,,Našla jsem ho,ale odešel zase pryč."natahovala jsem moldánky.
,,Pojd,půjdeme za ním."postavil mě.
,,Ne Johne,jdi za ním sám."šla jsem do svého pokoje a zamkla jsem se.
John šel mezitím za Michaelem.
,,Michaele? Jsi tady?"volal na něj. Michael se neozýval,ale seděl tam na lavičce.
,,Všichni se o tebe bojí,něco se snad stalo?"
,,Ne Johne to je dobrý."Michaelovi se najednou tvář rozzářila,hlavou mu bleskl hlavou.
,,Johne, co by jsi řekl na to,kdybych ti dal lístek na Jenkies?"
,,Opravdu?Co by bylo skvělý,moc díky. Jdeš domů,nebo tu budeš sedět?"
,,Jdi napřed za chvilku přijdu."řekl Johnovi.
,,Tak a ted budu s Michelle chvíli sám."řekl si Michael a šel na večeři.
Když přišel Michael na večeři,vypadal mnohem lépe.
,,Michaele,vypadáš dobře,nějaká dobrá zpráva?"zeptala jsem se ho.
,,No vlastně ano."pousmál se a s chutí se dal do jídla.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...JAK SE VÁM ZATÍM POVÍDKA LÍBÍ??














hlavně, aby to vyšlo =) Jen mi přijde trochu divný, jak se o Michaela všichni bojíjou. Vždyť on je doma
To už mi přijde, že ti dva se chovají na Neverlandu víc doma, než Michael 