close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
╔╦╗─╦─╔╗─╦╦─╔╗─╔─╦───╦─╔╗─╔╗─╦╔─╔╗─╔╗─╔╗
║║║─║─║──╠╣─╠╣─╠─║───║─╠╣─║──║╗─╚╗─║║─║║
╩─╩─╩─╚╝─╩╩─╩╩─╚─╚═─╚╝─╩╩─╚╝─╩╚╝╚╝─╚╝─╩╩

"Miluji fanoušky a oni jsou důvodem mé profesionální existence. Když venku dělám nějakou show a vidím fanoušky zpívat a tancovat, to miluji nejvíc. Je to ten nejúžasnější pocit na světě."

KATALOG // OBJEDNEJ SI -->ZASTAVENO kvůli nedostatku času

17.kapitola: Návštěva nemocnice

2. února 2011 v 15:00 | Michelle |  Love in Neverland
Po příjezdu z autogramiády jsme si s Michaelem dali horký čaj. John se k nám připojil,akorát neměl čaj,ale kávu.
Michael nám vyprávěl zážitky z autogramiády. Hlavně mluvil o dětech co za ním přišly,bylo to rozkošné.
,,A co sis koupila?"zajímal se John.
,,Nojo úplně bych vám to zapomněla ukázat."usmála jsem se a došla si pro tašky.
Postupně jsem vytahovala všechno co jsem koupila. Zdálo se,že se jim to líbí.
,,A co kdyby jsi se nám v tom všem ukázala?"navrhl Michael
,,Skvělý nápad,předved se. Udělej nám takovou menší přehlídku."řekl John.
,,No já nevím."červenala jsem se.
,,No tak,Michelle."nakonec mě ukecali a tak jsem si šla vše připravit.
Nejdřív jsem na sebe hodila večerní černé šaty.Jakmile jsem vstoupila v nich do pokoje,John začal pískat a Michael tleskal jak o život. takto to pokračovalo celý zbytek dne. Náramně jsme si to všichni užili.
Michaelovi zazvonil telefon.
,,Omluvte mě."řekl a odešel na terasu.
Během chvilky byl zpět a měl úsměv na tváři.
,,Nějaká dobrá zpráva?"ptala jsem se zvědavě.
,,Dá se to tak říct."usmál se. Čekali jsme co řekne dál,ale nějak nic neříkal.
,,A?"
,,No podporuji finančně jednoho kluka s rakovinou,čím dál víc se lepší a tak za ním v pátek pojedu a přinesu mu nějakou pozornost,snad bude rád."
,,Rád?Bude štěstím bez sebe. Mohla bych s tebou?"
,,Noo já nevím..."
,,Prosím."
,,No jasně že můžeš,budu jen rád."smál se.
,,Díky."objala jsem ho. Nemohla jsem se dočkat pátka,naštěstí byla středa a tak to rychle utíkalo.
Michael jel ve čtvrtek odpoledne do hračkářství něco mu koupit. Samozřejmě jsem u toho nesměla chybět. Hračkářství bylo obrovské a těch hraček byla spousta. Koupili jsme mu stavebnici a mluvícího plyšáka.
,,Myslíš že se mu to bude líbit?"ptal se s obavami.
,,Určitě."dala jsem Michaelovi pusu na tvář a nasedla do limuzíny.
V pátek jsem vstala neskutečně brzo. Nemohla jsem se dočkat až Michael vstane, atak jsem ho šla vzbudit.
Pomalu jsem otevřela dveře. Michael sladce spal zachumlaný v peřinách,že mu byly jen oči a nos vidět. Rozeběhla jsem se a skočila k němu na postel.
,,Vstávat."spála jsem se.
Michael se lekl,ale jak mě uviděl tak se jen usmál a schoval se pod peřinu.
,,Ale Michaele,nezlob."strhla jsem z něj peřinu a začala ho lechtat.
,,Ne přestan."smál se.
,,A vylezeš?"Michael se šibalsky usmál,přikryl se peřinou a pevně se ji držel.
,,Myslela jsem,že to pujde po dobrým,ale ono ne. No řekl sis o to."
Odešla jsem z pokoje,Michael se jen tak podíval jestli jsem skutečně odešla a spal dál.
Vrátila jsem se s kbelíkem vody a celého polila. Michael vyskočil z postele jak blesk.
,,No počkej,to ti nedaruju."křičel a přitom se smál.
Když už konečně vstal,oblékl se a nasnídal,tak jsme vyrazili do nemocnice za Billym.
Byla jsem celá netrpělivá. Michael se neustále smál. každým krokem se jeho úsměv zvětšoval. Kolem bylo hodně novinářů co nás fotili,ale vypadalo to,že mu to tentokrát ani nevadí a těší se na Billyho.
Otevřely se dveře a tam bylo asi 10 dětí. Nevěděla jsem ke komu jít a tak jsem následovala Michaela.
,,Ahoj Bille."dal mu pusu na tvář.
,,Ahoj."smál se Billy,oči mu zářily.
,,Jé ahoj,já jsem Michelle."zamávala jsem mu a usmála se na něj.
,,Ahoj já jsem Billy."odpověděl mi a zamával.
,,Něco jsme ti přinesli."Michael mu dal stavebnici a já mluvícího plyšáka.
,,Děkuji."měl z toho opravdu velkou radost,určitě se těšil až si ze stavebnice něco postaví.
,,A jak se máš?"ptala jsem se ho.
,,Moc dobře,prý mě zanedlouho pustí nachvíli domů za maminkou a tatínkem."smál se.
Chvilku jsme si k němu sedli a povídali si.
,,No tak mi jdeme Bille,zase tě přijdeme někdy navštívit."Billy natahoval k Michaelovi ruce,chtěl ho obejmout.Objali se a Billy mu dal pusu. Bylo to tak sladké až se mi hrnuly slzy do očí.
,,Michaele on je tak rozkošnej."řekla jsem.
Přiběhl za námi bodygard.
,,Michaele,museli jsme přeparkovat limuzínu kvůli záchrankám,stojí naproti za rohem."
,,Dobře,díky."
Když jsme byli skoro u limuzíny,vzpomněla jsem si,že jsem zapomněla svetřík na věšáku.
Michael chtěl se mnou poslat ochranku,ale já odmítla a rychle jsem si pro něj doběhla.
Když jsem chtěla přejít ulici, ze zatáčky vyjelo auto a srazilo mě.
,,Michelle."zakřičel Michael,odstrčil všechny od sebe a běžel za mnou.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...MYSLÍTE ŽE BUDE MICHELLE V POŘÁDKU?
 


Komentáře

1 Jane Jackson Jane Jackson | Web | 2. února 2011 v 17:35 | Reagovat

O_O to je zas coo?! mhehm.. že to bude ok?? :-?

2 Terušš Terušš | Web | 4. února 2011 v 14:39 | Reagovat

Ahoj!Ahoj!Ahoj!Ahoj!
Jsem zpět! Doufám, že jsi na mě nezapoměla;). Víc na mém blogu =*

P.S.:Povídku, si přečtu časem :-)

3 Anet.k Anet.k | Web | 4. února 2011 v 15:49 | Reagovat

ááje, no tak doufám, že bude v pořádku aspoŇ později.. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama