Pomalu jsem otevřela oči,slunce svítilo do oken a slyšela jsem prozpěvovat ptáčky. Rozhlédla jsem se kolem sebe,nikdo tam nebyl.
,,Že bych už Michael odjel? A bez rozloučení?"ptala jsem se sama sebe.
Hodila jsem na sebe riflové kraťasy a tričko bez ramínek. Vyšla jsem z pokoje. Všude byl až děsivý klid. Nikde žádné uklízečky ani ochranka prostě nikdo nikde. Šla jsem omrknout jídelnu. Tam také nikdo ani v kuchyni nebyli kuchaři. Před domem také nikdo. Celé to bylo hrozně divné.
,,Asi budu muset do práce pěšky když tu nemám ani řidiče."řekla jsem si.
Sedla jsem si na schody a přemýšlela co budu dělat. najednou jsem slyšela hlasy a byly stále silnější. Zvedla jsem se a šla jsem se podívat za barák. Proti mě vyšel celý personál ranče a v závěsu Michael.
,,Ahoj miláčku,co se to tu děje?"ptala jsem se ho hned.
,,Nic se neděje jen jsem jim rozdal nějakou práci. Jdu do práce,svezeš se se mnou?"
,,Tak jo,hned jsem u auta."doběhla jsem si do pokoje pro kabelku,nastoupila do limuzíny a vyjeli jsme.
V práci ho uteklo velmi rychle,volala jsem Michaelovi jestli už skončil s natáčením že by mě nabrali u ZOO. Bohužel měl spoustu práce a tak mi telefon nebral. Měla jsem nové telefoní číslo a tak jsem ještě v něm neměla uložené číslo do neverlandu. Rozhodla jsem se jít pěšky. při jízdě autem to přijde jako kousek ale cesta pěšky byla hrozně dlouhá.
Na mostě jsem se zastavila a koukala do řeky. Byla čistá a lákalo mě se v ní smočit.
Rozhlédla jsem se kolem sebe,jestli tu niokdo není. V okolí nebylo ani živáčka a tak jsem se svlékla a osvěžila ve vodě. Netrvalo dlouho a z břehu na mě volali policisté.
,,Prosím slečno můžete jít k nám?"
Chvíli jsem přemýšlela jestli tam mám jít jelikož jsem na sobě měla pouze prádlo,ale jelikož to byli poliši tak jsem vylezla.
,,Vidíte tamtu ceduli?"ukázali směrem k mostu.
,,Ano,je tam zákaz koupání."celá jsem zrudla a ustrojila se.
,,Je nám to líto,ale budete muset jet s námi."otevřeli dveře od vozu.
,,To snad nebude nutné,klidně zaplatím pokutu na místě nebo vám vypíši šek."
,,No víte ono to není tak jednoduché,v této řece žije ohrožený druh ryby a tak to musíme sepsat a porota rozhodne jaký trest dostanete."
Věděla jsem,že se z toho nevykecám a tak jsem bez protestů nastoupila do vozu. Poslala jsem Michaelovi textovku co se stalo. Asi po hodině,když jsem byla na stanici Michael volal.
,,Smím vzít telefon?Psala jsem přítelovi co se stalo a tak asi má strach."ptala jsem se jich a svolili mi hovor.
Dohodli jsme se že přijede co nejrychleji to pujde. Do 15-ti minut byl na policii.
,,Jsem tu za Michelle kterou jste sem před chvílí přivezli."ohlásil Michael na vrátnici. Z vrátnice volali do kanceláře,kde to se mnou sepisovali.
,,Kdo že je na vrátnici?Děláte si legraci?Jo pošlete ho sem."říkal policista.
Michael vešel do kanceláře. Všichni strnule koukali. Ptal se co se stalo a prosil o zapomenutí.
,,Ale jistě,bylo to určitě jen nedopatření,nestojí to za řeč,můžete jet domů."
Michael se ještě vyfotil s celým policejním sborem a pak jsme jeli domů.
Celou cestu se pochychtával.
,,Čemu se směješ?Já za to nemůžu že mě chytli."
,,Jo já vím."stále se smál,byl rozkošnej.
,,Nemůžu uvěřit,že jsi se šla koupat do řeky a chytli tě policisti."dal obličej do dlaní předklonil se a smál. Chytla jsem ho zezadu a začala ho lechtat. Michael okamžitě vyskočil až se praštil hlavou o střechu.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ :)














Jé koupání v řece.Dobrej nápad.No ještě,že se v té řece nekoupal Michael.To by byl teprve poprask!
