╔╦╗─╦─╔╗─╦╦─╔╗─╔─╦───╦─╔╗─╔╗─╦╔─╔╗─╔╗─╔╗
║║║─║─║──╠╣─╠╣─╠─║───║─╠╣─║──║╗─╚╗─║║─║║
╩─╩─╩─╚╝─╩╩─╩╩─╚─╚═─╚╝─╩╩─╚╝─╩╚╝╚╝─╚╝─╩╩

"Miluji fanoušky a oni jsou důvodem mé profesionální existence. Když venku dělám nějakou show a vidím fanoušky zpívat a tancovat, to miluji nejvíc. Je to ten nejúžasnější pocit na světě."

KATALOG // OBJEDNEJ SI -->ZASTAVENO kvůli nedostatku času

ROZHOVORY

Rozhovor s Michaelovými bodygardy

5. října 2010 v 10:12 | Michelle
TENTO ROZHOVOR SE MI MOC LÍBÍ :) OPRAVDU MOC JÁ DOUFÁM ŽE TA JEJICH KNIHA VYJDE I U NÁS..URČITĚ BYCH SI JI KOUPILA :)

Q - otázka
B - bodyguardi, hlavně mluví Bill


Q: Četla jsem, že Michael četl hodně bibli v Thriller éře a byla jsem zvědavá, jestli jste ho někdy viděli číst si bibli nebo se modlit?
B: Četl bibli denně.

Q: Mohli byste se s námi podělit o to, jakého byl MJ náboženského vyznání? Byl to křesťan?
B: To nebudeme komentovat. Oh, věřte mi, že vím, kde se nábožensky nacházel. Jen se v tom nechci hrabat.

Q: Můžete nám upřímně říct - je pravda, že byl MJ osamělý a nešťastný a hledal lásku?
B: Neřekl bych, že hledal lásku, chtěl jen klid a žít normální život.

Rozhovor s Debbie

29. července 2010 v 9:00 | Michelle
Paris: Hned od mého narození byl táta ten nejlepší otec, jakého si můžete
představit a chci říct, že ho miluji strašně moc...

Moderátorka (nerozumím jí všechno-má nějaký prapodivný přízvuk...můj dodatek - ta moderátorka má divný přízvuk, ne Paris):
Malá
holčička vzdala poctu svému otci na posledním rozloučení. Jsou to už týdny co Michaelova smrt šokovala svět. Nejdříve jsme ho obdivovali jako hudebního génia nesrovnatelného s nikým v historii showbyznysu. Ale teď se pozornost obrací k jeho majetku a k jeho dětem.

Součástí tohoto příběhu je i Debbie Rowe. Zdrav. sestru, která pracovala u
Michaelova dermatologa, si Michael vybral, aby byla matkou jeho dvěma
dětem a vzal si ji tajně v Sydney.
(Pak už jí moc nerozumím-mluví o tom, jak se Debbie vzdala dětí a nemluví s
novináři...)
Záběr na Debbie, na kterou dotírají novináři-Debbie rozčileně: Nedotýkejte se mě!!!
Novinář: Já se vás nedotýkal. Jste připravena bojovat o své děti?
Debbie: sakra-nešahejte na mě!

Moderátorka: Vítejte u exkluzivního rozhovoru s D.R.

Kdo je Debbie Rowe? Tento rozhovor byl natočen v Hollywoodu před Jacksonovou smrtí
(pak bohužel nerozumím- říká něco o tom, že je to rozhovor o jejím přátelství s MJ a s jejich dětmi). Je to jako emocionální horská dráha, kde je láska, obětování, hněv ...

Novinář: Viděla jste někdy podávání drog, když jste byla vdaná za
Michaela?
D.R.: Ne, nebyla jsem s nimi během toho případu, ale ne.

Moderátorka: Jak pravdomluvná bude Debbie v dnešním rozhovoru posuďte sami

Novinář: Vy jste ta Debbie Rowe, jaké je to žít, když je vaše manželství v
záři reflektorů každý den ?
DR: Už je to lehčí, ze začátku to bylo hrozné, nečekala jsem to. Byl to
problém.
Novinář: A co ty věci, které se vám staly? Někdo vás ohrožoval?
DR: Na začátku jsem si myslela, že všechno, co chtějí je jenom fotka, a že
kamera vám nemůže ublížit, ale co když nechci, aby někam dávali moji fotku? Těhotenství je pro mě velmi osobní a soukromá věc, je to mezi mnou a Michaelem, ne mezi mnou a světem! Michael na jevišti je Michael na jevišti a svět - to není můj Michael, to není ten muž, kterého jsem si vzala a se kterým mám děti. Oni nevidí Michaela, kterého vidím já. A to je velká škoda. Protože on je prostě báječný (rozpláče se), je opravdu báječný, milující a pečující muž a není takový, jak ho popisují. A to mě fakt štve. Nikdo nemůže být lepší osoba, lepší otec, a nesnáším,když někdo tvrdí, že není dobrý rodič. Nikdo toho nepřečetl více o rodičovství
a nikdo v tom neměl lepší praxi. Rodičovství je umění.Tím, že otěhotníte a
dítě se narodí, se nestáváte automaticky matkou nebo otcem - musíte si ten titul zasloužit. Michaelovy děti mi neříkají mami, protože to od nich nechci.Jsou to Michaelovy děti - ne moje. Měla jsem je, protože jsem chtěla, aby z něj byl otec. Věřím, že jsou lidé, kteří by měly být rodiči a on je jedním z nich.
Nejsme tradiční rodina a jestli to někoho znepokojuje, je to škoda. Budeme s Michaelem vždy spojeni dětmi, vždycky tady pro něj budu a vždy tu budu i
pro děti. Lidé mají poznámky :" Nemůžu uvěřit, že opustila své děti". Opustila? Já jsem je opustila? Já je neopustila- moje děti jsou se svým otcem, kde jinde by měly být. A řeknu vám - je to ten nejlepší otec, tak starostlivý, když děti něco potřebují- on to ví ještě dřív než oni. A to není nic pro mě.
N: A chtěla jste děti než jste poznala Michaela?
DR: Ne. Pamatuji si ten rozhovor, řekla jsem - nech mě to pro tebe udělat

a on
řekl - ty bys to pro mě udělala? A já řekla- ano- nech mě to prosím pro tebe
udělat. A on řekl - miluji tě.
N: Co si myslíte o tom zájmu o vás?
DR: Nemám ponětí a myslím, že do toho nikomu nic není.
N: Varoval vás Michael před tímhle zájmem médií?
DR: Ano.
N: A co vám řekl?
DR: Ty nevíš, co můžou udělat. A já řekla- no tak Michaele, budeme mít dítě - no tak, bude to báječné a krásné...
N: A jak to bylo podle vás popisováno?
DR: Nejdřív to bylo velké tajemství, pak jsem byla větší a větší, pak
někdo pořídil fotku a prodal ji za půl milionu dolarů - komu a proč? To nikdy
předtím neviděli nikoho těhotného? Byla jsem snad nějak odlišně těhotná, protože to bylo Michaelovo dítě? Bylo to velmi stresující a zlé. Vzala jsem si v práci týden volna a jela na ranč a snažila jsem se uklidnit. A Michael mi zavolal a řekl: "Přijeď za mnou do Austrálie". A tak jsem jela.
N: Povídalo se, že jste byla Michaelova šílená fanynka a měla jste jeho
oltář - je to pravda?
DR: Musím se přiznat, že jako malá holka, jsem měla na zdi jeho plakát. A
když jsem měla svůj vlastní byt - měla jsem skvělou fotku, která mi z mého bytu byla ukradena a použita bez mého souhlasu. Já mám svíčky a mám fotku, kde jsem já a Michael, mám fotku svého psa a neteře a synovce, takže vaše definice oltáře (svatyně) - ne, žádné oltáře...
N: Co jste obvykle dělala,když jste byla na ranči? Snažil se být romantický,
dával vám dárky?
DR: O tom se nebudeme bavit.
N: OK
DR: Myslím, že jsme měli hodně společného co se týče našich povah, ale
nemůžu vám říct nic bližšího.
N: Měli jste spolu sex?
DR: Proč vás zajímá vždycky jenom tohle? Něco vám řeknu, je to moje věc,
né vaše a na tohle je extrémně nepatřičné se ptát - takže moje odpověď je - tohle je extrémně nepatřičná otázka.
N: OK
DR: Díky.
N: Další zprávy o vás jsou ty, že jste si nechala zaplatit za děti, jako
náhradní matka. Je to pravda?
DR: Ne ne…
N: Proč jste se vzali?
DR: Začátek odpovědi moc nerozumím - říká něco o tom, že když má přijít dítě tak by se lidi měli vzít-tak to je pro lidi normální...
Myslím, že manželství je skvělá instituce, když zahrnuje děti, ale
osobně věřím, že není nezbytná, když nemáte děti. Je to každého volba. Někdo ten papír potřebuje a někdo ne.
N:Takže, kdy jste se dozvěděla, že jste těhotná a čekáte Prince?
DR: Byla jsem u doktora, když jsem měla 2 dny zpoždění. Předtím, než jsme měli Prince, jsem potratila. Byla jsem z toho zničená. Říkala jsem si- pane Bože my nebudeme mít děťátko, to je strašné. Je mi 39, to je hrozné, hrozně to chci a všechno se pokazilo… No a tyhle věci. Ale stalo se. A kdo mě podržel celou tu dobu? Michael.
N: A pak jste se pokoušeli znovu?
DR: Ano, ano.
N: Takže Prince byl zcela jistě plánované a chtěné dítě?
DR: Samozřejmě! Absolutně. Obě děti. Jinak by tu nebyly.
N: Jak Michael navrhl to svatební místo? Dal vám prsten, který jste chtěla? Jak k té svatbě došlo?
DR: Když jsem byla v Neverlandu a plakala jsem, tak mi řekl, ať přijedu za
ním do Austrálie. A já řekla: OK.
N: Proč jste plakala?
DR: Protože lidé na mě pořádali honičky, myslela jsem, že můj život
skončil a nevěděla jsem, co se stane a nevěděla jsem co se děje a proč.
N: To bylo po té, co se to svět dozvěděl?
DR: Ano, nechápala jsem to. Mluvili jsme o manželství už předtím.
N: Dal vám prsten?
DR: Ano, nenosím ho, protože je to moc osobní, ale můžete ho najít někde
na fotce. Mám ho doma na speciálním místě, není to oltář! Je to speciální
místo…
Vzali jsme se a zůstali v Austrálii asi týden, byl tam na turné a pak jsme
se vrátili a on mi dal k dispozici chůvy a bodyguardy, a pak to bylo velmi napjaté. Takže nechtěl, abych byla s ním - řekl, že to není bezpečné a strávila jsem pak nějaký čas s velmi dobrými přáteli.
N: A co líbánky?
DR: On pracoval! Co si myslíte?
N: To jste neměli líbánky?
DR: OK, a jsme opět tam, kde jsme byli - co by mělo být s líbánkami?
N: No tak třeba chodit po pláži...
DR: Ale my jsme byli v Austrálii - to je nádherná země.
N: Obřad proběhl velmi rychle, viďte. Byl tam kazatel nebo reverend ?
DR: Ano, smírčí soudce a přátelé a bylo to velmi rychlé a já byla
vyčerpaná, protože já zrovna přiletěla a on byl po koncertě, a řekl mi, že bych měla jít spát.
N: A strávila jste svatební noc s Michaelem?
DR: Nestrávila, protože jsem byla velmi unavená a on zrovna ukončil koncert a já byla vyčerpaná. Byli jsme ve stejném apartmá a já otevřela dveře a řekla jsem, že potřebuji jít do jiné části budovy, že si potřebuji odpočinout, protože jsem těhotná a on odešel, protože tam jsou s ním vždycky nějací lidé. A já tam zůstala s jeho asistentem a odpočívala.
N: Bylo to opravdové manželství? Nikdy jste neukázali ložnici, nespali
jste spolu v posteli…
DR: Tohle je nevhodná otázka. To, co se dělo za zavřenými dveřmi je věc
jenom moje a mého manžela a nechápu, jak bych to měla objasňovat. Je to mezi mnou a Michaelem. Kdyby tam byli ještě nějací lidé - tak jo - je to otevřené k diskuzi...Ano, zůstávala jsem u něj celou noc a koukali jsme na TV. A nejlepší, co můžete udělat, když někoho milujete, je vstát uprostřed noci a dívat se na něj a vidět tu krásu, mír a pokoj - to je to, jaký je. Nevidíte ten stres, co ve dne, ráda se na něj dívám hodiny.
N: Řekněte mi něco o narození vašeho prvního dítěte - jaké to bylo?
DR: To je hodně ožehavé...Je to hodně namáhavé a abyste mě dobře pochopil - já jsem to neudělala proto, abych byla matkou. Jsou lidé, kteří chtějí být matkami… My jsme byli velmi vzrušeni, Michael byl rozrušený o hodně víc než já.
Byl tak strašně nadšený, pak nastaly kontrakce a byl tam. Měli jsme videa
a hudbu, trvalo to přes 3 hodiny. Mluvila jsem nevybíravě, Michael tam byl
se mnou celou dobu a držel mě za ruku, hladil mě po hlavě a říkal mi, že je to nádherné a skvělé a já na to: já umřu a on: ne ty neumřeš, tohle je úžasné. Dýchali jsme spolu,ale chtěla jsem, aby mi dali léky na bolest. A pak se Michael (opravdu neříká Prince ale Michael) narodil.Ale nejdřív Michael viděl hlavičku a řekl - jo, je tam a je tak nádherný a já na to - Michaele - to nemůže být tak nádherné -
byla jsem pod práškama a pak už se hrnul ven a narodil se. A pak jsme se
na něj dívali (rozpláče se), nikdy jsem ho neviděla tak šťastného, bylo to pro mě nádherné, jen se mu dívat do tváře, pak miminko odnesli, pak se ke mně vrátil a ptal se, jestli jsem v pořádku - řekla jsem, že jsem OK. A pak ten skvělý únik - Michael chtěl všechno udržet v tajnosti. Už si nevzpomínám, jak se to všechno seběhlo, ale Michael byl se svým synem. A všichni se ptali, jak se daří matce a dítěti? Všichni se mají dobře a otec a děťátko se mají dobře a to bylo krásné.
N: Měla jste někdy starost o to, jak děti vyrůstají na ranči?
DR: Ne, proč bych měla? To myslíte sarkasticky nebo proč bych měla mít
obavy?
Viděl jste ten ranč? Tam se nacházíte tak blízko nebi, jak to jen jde.
Mají tam
neustálou pozornost a lásku - milující péči. Jsem si jistá, že je všechno OK a v klidu .
N: Jak dlouho jste byla součástí rodiny? Protože vy jste tam žila - byla
Jste
toho součástí - byla jste máma?
DR: Musím vám říct moji filozofii o mateřství. A já v tom skutečně věřím. Musíte si zasloužit být rodičem. My jsme rodina - nekonvenční rodina. Někdo říká, že jsme dysfunkční rodina, ale Michael je ten nejvíc milující otec. Ale lidi tomu nevěří a já nechápu proč. Jenom proto, že nežijeme společně, nejíme stejné jídlo v ten samý čas u stejného stolu nejsme rodina? Netradiční rodina. Většina lidí neví, co je to žít v perfektní rodině. A pokud jsou takoví lidé - je to pro ně dobře. Je to složité. Já velmi respektuji rodiče - myslím, že je to ta nejtěžší věc, kterou může někdo dělat. Jestli jsem to měla udělat? Ano. Já jsem měla volbu - a vybrala jsem si to, že se budu dívat, jak děti vyrůstají s
jejich otcem. Kdybyste se mohli podívat do jeho tváře a do jejich tváří - nikdy bych své rozhodnutí nezměnila, nic bych neudělala jinak, pro mne je to takhle v pořádku a správné.
N: Kdy jste se rozhodli mít Paris? Hned po Princovi, že ano?
DR: Ano.
N: A byla jste připravená to znovu udělat?
DR: Mluvili jsme o tom, že bychom měli počkat. (teď moc nerozumím - mluví
o tom, jak vybírali Paris jméno) někdo zavolal Michaelovi, že to bude děvče. On navrhl, že to bude Paris Michael a řekl, že by měla mít jméno jeho matky - takže je to Paris Michael Katherine.
N: A Prince bylo jméno Michaelova dědečka?
DR: Ano.
N: Byli jste rádi, že budete mít děvče?
DR: Byli jsme rádi, že jsem znovu těhotná - je to zábava!
N: A co - to, že jste čekali holku?
DR: Ne - být těhotná ( směje se). Chtěla jsem mít více dětí. Ale všechno
se zhoršovalo.
N: A proč? Byl na vás větší tlak?
DR: Ano, ten tlak byl větší a větší. Milovala jsem je, ale ty média -
pokaždé, když se něco stalo, bylo to ve zprávách. Byla to pro mě katastrofa - bylo to velmi stresující. Nechtěla jsem odejít, ale chtěla jsem zůstat stranou od toho všeho.
N: Jedna věc se stala během narození Paris. Bylo to lehčí než porod Prince?
DR: Myslím, že byl velmi nadšený z Princova porodu. A když se narodila Paris, tak to jen vstřebával, protože řekl - bože, ta je nádherná, když přišla na svět.
Dotkl se její hlavy (zase pláče). Nechtěl tam moc doktorů, protože by všichni říkali - ó bože, to je Michaelovo dítě! Byl to normální porod a nezapomenu, jak řekl, že to bylo nádherné. A jakým způsobem to řekl.
N: Bulvár píše, že Michael odnesl Paris z porodního sálu, ještě, když na sobě měla placentu, prakticky ji unesl a utekl s ní.
DR: Jak mohl unést své vlastní dítě? Pochybuju, že to byl únos.
N: Utekl s ní a nechal vás tam? Je to pravda?
DR: Já jsem nebyla schopná chodit, epiduralem jsem měla umrtvené nohy.
Takže,co měl asi dělat? Samozřejmě, že si dítě vzal.
N: Takže jste nechtěla být se svým dítětem po porodu?
DR: To byl jejich čas sbližování. Pro mě bylo velmi důležité u obou
těhotenství, že Michaelovy děti znaly jeho hlas a věděly o něm. Přehrávala
jsem jim jeho nahrávky - když jsem byla těhotná. Znaly jeho hlas. V první
moment, v ty první dny po porodu to bylo to nejdůležitější. Myslím, že hodně lidí tomu nerozumí, ale byl to čas jejich sblížení. Každý se přijde podívat na dítě - jé nové miminko...Ale ten moment je velmi mimořádný pro dítě a rodiče.
N: Vím, že Michael chtěl více dětí, protože teď má další. Byl naštvaný, že vy už s ním žádné další nemáte? Chtěl jich mít více s vámi?
DR: Nechtěl na mě vyvíjet nátlak, rozuměl mi, nikdy mi neřekl, to co vy(
na kameru - děkuji zlato), Bylo to velmi emocionální pro nás oba, protože naše přátelství se změnilo. Chtěla jsem z toho vyjít ven. Ale on mi rozuměl - řekl - kdykoliv zavolej.
N: Chtěla jste mít normální život?
DR: Ano. myslela jsem, že to bude možné.
N: Chtěla jste se scházet s jinými muži?
DR: Ne. Když o vás někdo takhle pečuje i na přátelské úrovni, je těžké, aby po něm následoval někdo jiný. A já ho pořád miluji. Nikdo ho nemůže nahradit.
N: A jak často teď vídáte děti a Michaela?
DR: ( a teď opět moc nerozumím její odpověď) říká něco v tom smyslu, že
nechce na tuhle otázku odpovědět...omlouvá se
N: OK
DR: Já vím, že se mě můžete ptát na co chcete, ale tohle je jenom moje věc a je to moje rodina a já jsem ohledně tohoto velmi sobecká ( ve smyslu, že si to nechá pro sebe)
N: Můžu se vás tedy zeptat, jestli jste stále součástí jejich životů?
DR: Měl byste se zeptat jich, mluvíme o mojí rodině. Já mám samozřejmě nějaký vliv, jako např. to, že jejich tváře jsou stále zakrývány - to bylo na
moji žádost. Michael je velmi pyšný na svoje děti. Já jsem ta, která je vyděšená, já jsem ta, která vidí, že by někdo chtěl vzít jeho děti - není nic horšího než vidět kus papíru, který říká - já si je beru. Já jsem řekla, víš co? Nosit šátek - žádný problém. Myslím, že Michael jim dá vše, co budou potřebovat, aby se s tím vypořádaly a v určitém momentě jim řekne - chcete nosit šátky? Já z toho budu mít srdeční slabost. Ale on není ten rodič, co nechá děti dělat všechno co chtějí. A popravdě nevím, proč se na to všichni zaměřují. Je to nějaký příkaz v módě? Nejsou ty šátky dost odpovídající? A někdo něco řekl o tom, jak Michael krmí novorozeného Blanketa zakrytého šátkem. Jaký je v tom rozdíl? Jestli ho matka kojí a zakryje svým prsem, to není rozdíl. To není traumatické zakrýt dítěti tvář.
N: A jaké myslíte, že děti budou až vyrostou?
DR: Šťastné.
N: Myslíte, že budou mít normální život? Ne kvůli Michaelovi, ale kvůli
ostraze kolem něj, nebojíte se toho?
DR: Opět si myslím, že až přijde čas a budou moci porozumět tomu, co se
děje...oni znají svého otce, vědí proč jsou tady, proč přišly na svět a že
Michael nemá tradiční život. Jak by mohli očekávat tradiční rodinu? My máme naši vlastní rodinu a ta funguje. A já odmítám, když lidé říkají něco jiného.
N: Chybí vám někdy manželství?
DR: Michael se o mě velmi stará, ne - nebylo to tradiční manželství, chybí
mi ta blízkost, to blízké spojení, kdyby nenastaly ty ostatní záležitosti -
zůstala bych vdaná pořád, pokud by ze mě nebyl unavený.
N:Byl to váš nápad to ukončit?
DR: Ano, to byl můj nápad. Ale nebyl to konec, nesnáším to slovo, protože lidi si myslí - a je to tady. Ale tady to bylo : "prosím, já to potřebuji, já
takhle nemůžu, prosím". Oni mají báječnou chůvu, je to skvělá dívka, takže mají mateřský vzor, je jako matka, mohli by jí tak říkat. A lidé, kteří na mě útočí, že jsem tu roli nezvládla, by se měli podívat na to, že Michael zvládá oboje (matku i otce) mimořádně dobře, děti nemohou být více milovány.
N: Během let se Michael často obklopoval chlapci.
DR: Jo - kluci se kamarádí s kluky.
N: Měla jste někdy proti tomu něco, protože to třeba nevypadalo dobře pro
zbytek světa?
DR: Já nejsem jeho matka, neviděla jsem nikdy nic nevhodného. Co kdybych
to byla já nebo vy - nevinnost je nevhodná?Jsem zmatená z toho, jaké úsudky si lidé dělají - o Blanketovi - to je nevhodné. Protože mají představy, které jsou absolutně chybné.
N: Takže vám nevadí, že je stále s vašimi dětmi s ohledem na ty pomluvy?
DR: Je to jejich otec! A není to žádný pedofil! Neublížil by vlastním
dětem, ani ostatním dětem. Jen jim pomáhá, pokud by mohl udělat něco, aby jejich život byl lepší, aby zmírnil jejich bolest - okamžitě by to udělal. Nikdy by neublížil dítěti. A jsem unavená z toho toto poslouchat, protože tyhle lži jsou tady moc dlouho a já jsem překročila svůj limit (začíná plakat) a proto taky dělám tento rozhovor.Jsem unavená z těch lží a z těch blbostí…



tento rozhovor je úžasný..tak dojemný DEbbie má pravdu v tom rodičovství no ve všem..nejvíc mě dojalo jak tam mluví že by se na Michaela mohla dívat hodiny...:-*♥

Jak se Rihanna setkala s Michaelem-2006

10. prosince 2009 v 14:18 | Michelle-misa
Zpěvačka Rihanna se potkala s Michaelem v Tokyu u příležitosti předání cen MTV. Zde je krátký rozhovor, který o tomto zážitku poskytla magazínu Sister 2 sister:

Co se stalo, když ses viděla s Michaelem Jacksonem? Jaký byl?
Je velmi laskavý. Hodně ostýchavý, ale opravdu milý.

Věděla jsi aspoň trochu jaký bude?
Neměla jsem nejmenší tušení. Byla jsem opravdu nervózní, protože jsem nevěděla co čekat.

Tak jak se to stalo? Přišel za tebou nebo jsi začala první mluvit ty?
Poslal mi vzkaz přes manažera. Řekl prostě, že chce znát můj rozvrh, aby se se mnou mohl sejít. Úplně jsem z toho bláznila, pořád si kontrolovala jak vypadám... a pak jsem se setkali a on byl prostě úplně sladký.

O čem jste se bavili?
Upřímně? Neprobírali jsme nic do hloubky, ale o tom, o čem jsme se bavili, bych raději pomlčela (směje se). Byla jsem tak ohromená, úplně beze slov. Vlastně jsem vůbec nevěděla co říci.

Jak já těm lidem zááávidím co se s ním setkali

Adrian Grant Rozhovor

21. listopadu 2009 v 10:00 | Michelle-misa
Producent Adrian Grant, který je autorem muzikálové show Thriller (16. prosince bude k vidění v Praze) se setkával s Michaelem Jacksonem ve studiu i v jeho sídle Neverlandu. Novinkám poskytl exkluzivní rozhovor, v němž zmiňuje zpěvákovu dětskou, naivní povahu a trápení, která mu prý způsobovaly ataky některých médií.

Rozhovor-rok 2003

10. listopadu 2009 v 13:22 | Michelle-misa
Ed: Jaká je tvoje reakce na obvinění, které proti tobě vznesl oblastní prokurátor Santa Barbary - že jsi obtěžovat toho chlapce?
Michael: Není to pravda. Raději bych si podřezal zápěstí, než bych ublížil dítěti. Byl jsem potupen. Tohle bych nikdy nebyl schopen udělat.

Ed: Znáš to dítě?
Michael: Ano.

Ed: Jaký jsi měl s tím chlapcem vztah?

Michael: Pomohl jsem mnoha dětem, nemocným leukémií, rakovinou ... je to jeden z mnoha.

Ed: Takže, když se stavil na návštěvu, co dělal? Co jsi dělal ty?
Michael: Když jsem ho poprvé viděl, byl bílý jako sníh a bez vlasů z chemoterapie, vypadal vychrtlý, bez řas a obočí. A byl tak slabý - z jednoho pokoje do druhého jste ho museli přenášet nebo převážet na vozíku. Snažil jsem se mu dát dětství, život, protože jsem se cítil špatně. Já tu šanci neměl, víte? Věděl jsem jaké to je - ne být nemocný - ale nemoci si užít dětství. Takže takovým dětem rozumím, cítím s nimi.

Michael řekl, že pomáhal chlapce uzdravit, bral ho na svá oblíbená místa v Neverlandu.

Michael: Nikdy nelezl na stromy. Vzal jsem ho ke svému oblíbenému stromu a pomohl mu na něj vylézt. Řekl jsem mu - je to část tvého dětství, musíš tam vylézt. Když jsme vylezli nahoru a dívali se dolů do větví, bylo to magické. Jemu se to líbilo. Chtěl jsem, aby měl život, protože lidé mu řekli, že zemře. Jeho rodiče připravovali pohřeb, tak špatné to bylo. Já se snažil změnit jeho mentalitu.

Ed: Co jsi cítil, když tě přivezli na policii, v poutech, vzali tvé otisky, fotku, která obletěla svět?
Michael: Chtěli mě znevážit, vzít mi moji hrdost. Ale já přešel celý ten systém s nimi a nakonec jsem chtěl ukázat světu, že je vše v pořádku, i když jsem byl hluboce raněný.

Ed: Co se stalo, když tě zatkli? Co ti dělali?
Michael: Měli mi vzít otisky, tak jako každému jinému. Zacházeli se mnou velmi tvrdě. Moje rameno je vykloubené, doslova. Velmi mě to bolí.

Ed: To pro to, co se stalo na policii?
Michael: Ano. Na policii. A to, co mi udělali ... když se podíváte na moje ruce, pochopíte to. Jsou nateklé a plné modřin. Ale to nechci říkat. Však to uvidíte.

Ed: Jak to dělali?
Michael: Zapli mi pouta do takové pozice, o které věděli, že to bude bolet, a ovlivní to záda. Potom jsem se zeptal, jestli můžu na záchod. Řekli, jasně, je to za rohem. Jak se za mnou ale zavřely dveře, zamkli mě tam na 45 minut. Strašně to tam páchlo. Pak jeden policista přišel k okýnku a řekl něco jako - jak se ti líbí ten zápach? Je to fajn? Odpověděl jsem jen - v pořádku. Prostě jsem si tam sedl a čekal.

Ed: 45 minut?
Michael: Ano, nějak tak. Vždycky přišel nějaký jiný policista a řekl, že mě hned pustí. Ale nikdo nepřišel dalších 10 minut. Pak dalších 10 minut... a tak to šlo dál. Asi to pro ně byla zábava.

Ed: Jak ses cítil, když vpadli to Neverlandu? Co hledali? Co si odnesli?
Michael: Můj pokoj je kompletně v troskách. Moji zaměstnanci mi říkali - Michaeli nechoď do svého pokoje. Plakali v telefonu. K mému pokoji vedou schody. Nechoď ani po těch schodech, říkali. 80 policistů v jednom pokoji - otevírali matrace noži, všechno přeházeli, prostě všechno, co nešlo otevřít, rozřezali.

Ed: Vzali něco z Neverlandu?
Michael: Nevím, co vzali. Nedali mi seznam.

Ed: Ale ty říkáš, že ti zničili majetek.
Michael: To teda ano. Všichni, kdo pro mě pracují, museli vyjít před dům, pak se tam zamkli a začali řádit. Šli i do mé osobní kanceláře, do míst, kde neměli povolení. Můj pokoj je v troskách a já to nechci viděl. Nejsem na to připravený.

Ed: Takže ses tam nevrátil?
Michael: Byl jsem v Neverlandu, ale ne ve svém pokoji. Už tam nemůžu žít. Teď je to dům, ne domov. Budu tam jen návštěvník, protože mě to strašně bolí. Musím odtamtud brzy odejít. Necítím se dobře.

Michael mluvil o tom, že celá tato kauza je o penězích.

Michael: Je to o chamtivosti. Jsem přece Michael Jackson! Podívejte, co tady máme! Toho musíme využít!

Ed: Pomohl jsi mu s rakovinou. Proč by si teď něco takového vymýšlel?
Michael: Rodiče mají nad svými dětmi velkou moc. Děti cítí, že musí udělat to, co jim káží rodiče. Láska pro peníze je celé to zlo. A tohle je ale hodné dítě. Vidět ho, jak se takhle proměnil.. tohle není on. Ne.

Ed: Takže ty si myslíš, že to nepochází od něj?
Michael: Ne. Od něj ne. Znám ho.

Michael řekl, že by nikdy tento případ neurovnal penězi.

Ed: Líbil se ti ten anglický dokument odvysílaný v únoru?
Michael: Ne, vůbec ne.

Ed: Cituju tě - řekl jsi - co je špatného na tom, sdílet s někým postel? Stále si myslíš to samé?
Michael: Ano, jistě. Proč ne? Když jsi pedofil, Jack Rozparovač nebo vrah, pak to není dobrý nápad. Ale to já nejsem. Takhle jsem byl vychován. A - já nespal s tím dítětem v posteli. A i kdyby, je to v pořádku. Spal jsem na zemi a jeho nechal spát v mojí posteli.

Ed: Jsi taky rodič, nechal by jsi spát děti v posteli někoho, kdo nepatří do rodiny?
Michael: Jistě, kdybych tu osobu znal a věřil jí. Tohle se stávalo často, když jsem byl malý.

Ed: Nechal by jsi dítě spát u někoho, kdo má pověst jako ty? Dovolil bys to?
Michael: Hmm, kdybych ho znal osobně. Vím, co dokáže nadělat tisk, jak přetransformují pravdu. Ale ano, jistě. Neměl bych s tím problém.

Ed: Uvědomuješ si, jak to působí na lidi? Rozumíš tomu?
Michael: Co si mám uvědomovat? Lidi v tomhle myslí jen na sex. Já takhle nemyslím. Když vidím dítě, vidím v jejich tvářích Boha, proto je mám tak rád.

Ed: Takže si myslíš, že když muž v tvém věku 45 let sdílí ložnici s dítětem, vše je v pořádku.
Michael: Jistě, v pořádku. Když nejde o sex, pokud ano, pak je to špatně.

Ed: Já ale neznám nikoho v tvém věku, kdo sdílí ložnici s dětmi.
Michael: Ale co je špatného na tom, když někdo spí v tvé posteli? Neřekl jsem, že jsem v té posteli spal taky. I kdybych tam spal, bylo by to v pořádku. Nejsem tam proto, abych se pokoušel o něco sexuálního. Tohle opravdu nejsem já. Tohle bych neudělal, je mi líto, ale tohle je někdo jiný.

Ed: Co to udělalo s tvojí kariérou? Jak tě to ovlivnilo?
Michael: S moji kariérou? Moje album je ve světě na prvních příčkách, kromě Ameriky, protože... ne, nechci říkat příliš mnoho.

Ed: V USA ale na první příčce není?
Michael: Jde o tajnou dohodu, jsem z toho už unavený.

Ed: Michaeli, co bys řekl svým fanouškům, kteří tě tak podporují. Dnes většina z nich má mnoho otázek. Co bys jim vzkázal?
Michael: Řekl bych jim, že je moc miluji. Naučili se mě znát z dálky. Ale pokud mě opravdu chcete pochopit, je tady píseň, kterou jsem napsal - je to moje nejupřímnější písnička, jmenuje se Childhood. Děkuji vám za podporu. Miluji vás z celého srdce. Věřte, že to nepovažuji za samozřejmé, noc z toho. Všechny je miluji, po celém světě.

Michael Jackson rozhovor se Steviem Harveym, 2002

7. listopadu 2009 v 18:00 | Michelle-misa
Steve Harvey je moderátor jednoho amerického rádia a má svou show v televizi nazvanou Kings of comedy. S Michaelem udělal přes telefon dlouhý a velmi zábavný rádiový rozhovor. Tady si můžete poslechnout interview v angličtině a tady je kompletní překlad:

Steve Harvey = SH
Michael Jackson = MJ
Ostatní = CH



SH: Tohle je ten úplně nejlepší telefonní rozhovor v historii tohohle rádia. Je to větší než kdyby nám volal prezident Clinton, dámy a pánové, na telefonu máme, sepněte všichni ruce a ukažte svou lásku Králi popu! Michael Jackson. Slyšíte mě? Slyšíte? Vy si myslíte, že lžu? Michaeli! (všichni křičí).

MJ: Steve?
SH: Jak se máš?
MJ: Wow! Jak se máš ty?
SH: Co je? Jak se cítíš?
MJ: Šel jsem spát brzo, abych mohl brzo vstát a mluvit s tebou. Jsem tvůj velký fanoušek, jak jsem ti řekl, viděl jsem tvou show Kings of Comedy - řekl jsi ten vtip o Titaniku a já si pomyslel, to je ta nejzábavnější věc kterou jsem kdy slyšel. Úžasné.

SH: Michael a já jsme se potkali ...
MJ: ... na ukázce videa.

SH: Ano, tento rok, pozval mě tam.
MJ: Na "Rock My World"

SH: Ano, správně. Neřekl jsem to nikomu, protože jsem to pokládal za soukromou věc, čistě mezi námi. Nevyšel jsem ven a nekřičel "Lidi, byl jsem na ukázce videa Michaela Jacksona!" Tenhle brácha mě tam pozval, potkal jsem jeho děti. Skvělé děti Michaeli!
MJ: Moc děkuji.

SH: Můžu ti vrátit ten kompliment?
Tvoje děti se vůbec nechovají jako malé rozmazlené bohaté děti!
MJ: Heh ok (směje se).
 
 

Reklama